|
|
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
|
|
|
JOSÉ MARTÍ - život a dílo se zaměřením na jeho eseje Madre América a Nuestra América
Bočková, Sandra ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
V bakalářské práci s názvem JOSÉ MARTÍ - život a dílo se zaměřením na jeho eseje Madre América a Nuestra América se budu zabývat jeho dvěma stěžejními eseji Matka Amerika (Madre América) a Naše Amerika (Nuestra América), které obsahují Martího myšlenky týkající se sebeurčení národů Latinské Ameriky. Abych mohla přistoupit k rozboru esejů a jejich hlavních myšlenek, považuji za důležité nejprve představit autora. Podle mého názoru, José Martí je jednou z nejvýznamnějších osobností kubánské koloniální doby. Hrál hlavní roli v organizaci druhé kubánské války za nezávislost, čímž se podílel také na budoucím vývoji kubánské novodobé historie. Svými myšlenkami o kořenech, jednotě a svobodné a spravedlivé společnosti se také bezesporu zapsal do dějin celé Latinské Ameriky. José Martí byl zároveň spisovatelem, který nám zanechal velké množství děl. Jeho sebrané spisy obsahují poezii, novinové články, komentáře, kritiky, eseje, ale i drama a román. Proto se mi jeví jako vhodné seznámit čtenáře i s jeho literární tvorbou. Klíčová část práce spočívá v rozboru již zmíněných esejů, které hovoří o kořenech Latinské Ameriky. Podle Martího poznání těchto kořenů a víra v ně povede ke svobodě jednotlivých národů, k vytvoření soudržnosti mezi nimi a zbavení se cizích vlivů. Cizími vlivy Martí myslí Spojené státy, ve...
|
|
|
Od Paříže po "Maracanazo". Největší úspěchy uruguayského sportu v první polovině dvacátého století a uruguayské národní vědomí
Švepeš, Václav ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Úkolem této práce bylo zkoumání funkce sportu v kontextu vývoje uruguayského státu a národního vědomí na konci 19. a v první polovině 20. století. Byla zaměřena především na samotné formování organizovaného sportu v zemi, mezinárodní sportovní úspěchy, a jejich ohlas v zemi i v zahraničí. Práce je pro lepší orientaci rozdělena do šesti vzájemně navazujících kapitol mapujících kromě sportu také politiku, ekonomiku a stručnou historii počátků světového fotbalu. Zároveň pohlíží i na sociální sféru a postoj širokých vrstev Uruguaye na sport a volnočasové aktivity. Důraz byl kladen také na další důležité události, které v daném období zemi pozitivně i negativně ovlivnily. Klíčová slova: Uruguay, sport, 19. století, 20. století, fotbal, historie, sportovní události, národní vědomí
|
|
|
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
|
|
|
Národnostní uvědomění mluvčích jihokarpatských nářečí ve slovensko-ukrajinském pohraničí
Vašíček, Michal
Cílem tohoto příspěvku je analýza současné národnostní identifikace mluvčích východoslovanských jihokarpatských dialektů na území Slovenska a porovnat ji s národnostními postoji mluvčích geneticky blízkých nářečí na území Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Z našeho materiálu vyplývá, že mezi představiteli východoslovanského etnika na Slovensku převažuje etnonymum Rusnak, zatímco na Ukrajině se většina informantů považuje za Ukrajince nebo Rusíny. Sedmdesátiletá existence politické hranice mezi příslušníky východoslovanského etnika na území Slovenska a Ukrajiny tak výrazně ovlivnila nejen vývoj místních nářečí, ale i národnostní uvědomění jejich mluvčích.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.